Shiba inu je staré japonské plemeno. Původ jména není jednoznačný. Jedna teorie říká , že název mohl znamenat pes z křovinatého lesa, druhá jen malý pes.Původně to byl pes používaný pro lov. V některých oblastech Japonska je jako lovecký pes používán dodnes. V Evropě a v Americe je tento pes chován již jen jako společenské plemeno.Shiba inu je v Japonsku nejrozšířenějším plemenem. Jako plemeno je Shiba popisován jako statný houževnatý pes s velikou odvahou i přes jejich poměrně malou velikost. Jsou schopni odolat nepohodě tvrdé přírody.

V průběhu třetího století skupiny imigrantů přivedly do Japonska psa. V sedmém století se tento pes rozšířil a stal tak domorodým psem Japonska.

Původně to byly tři hlavní druhy psů Shiba podle regionu v kterém se nacházel.
Všichni měli vztyčené,malé uši,ocas stočený na hřbetě a hluboko posazené trojúhelníkové oči.

Z původních domorodých psů se vyčlenilo celkem šest odlišných plemen ve třech různých velikostech. Opět jsou často pojmenovány podle místa výskytu. Jsou to Akita, Kišu, Hokkaidó, Šikoku, Kai a Shiba. Malé druhy plemena ve starých časech byly nazývány Shiba.

Psi této rasy jsou nebojácní a udatní, s velikou duševní silou. Jsou schopní žít pouze ve společnosti a to jak psů nebo lidí. Říká se, že jsou velmi upřímní. Mají tu tendenci chtít, aby se vše točilo kolem nich, v podvědomí je totiž všechno jejich.
Shiba je přirozeně ostražitá a velmi dobře hlídá.Ve svém normálním životě oznámí rychle každou nezvyklou událost, neznámý zvuk nebo pohyb a dožaduje se,aby mohla být účastná řešení vzniklé situace.