Konečně jsem se dostala k tomu napsat něco o našem druhém vrhu od Hiki.

Hiki byla v srpnu loňského roku ve velmi dobré kondici. Když začala hárat vydali jsem se za černým pejskem Aso No Ryuuou go Takayuusou paní Ing. Petrusové  na námluvy. Hiki  se pejsek líbil. Protože ještě nebyl ten správný čas na krytí, tak jsme Hiki u Ing. Petrusové nechali. Za pár dní jsme dostali e-mail, že se krytí podařilo. Po nakrytí  se Hiki dařilo dobře, přibírala „tak akorát“ a tak jsme tentokrát nebyli ani na ultrazvuku abychom se dozvěděli kolik štěňátek máme očekávat. Štěňátka jsme očekávali okolo 12.10.2010. V neděli 9.10.2010 jsme byli pozváni k dceři do Ústí na oběd. Protože Hiki byla v pohodě odjeli jsme. Odpoledne okolo druhé hodiny nám volala druhá dcera, že je Hiki neklidná a že asi bude rodit. Sedli jsme do auta a pospíchali domů. Než sem dojeli domů dcera pomohla Hiki odrodit první štěňátko – holčičku – vážila 230gramů, jen jsme dojeli domů už se hlásil na svět kluk, který také vážil 230 gramů. Asi po hodině se narodila třetí holka – trochu menší vážila 217 gramů. Pak se dlouho nedělo nic – už jsme si mysleli, že jsou to všechna štěňátka, ale omyl, narodila se třetí holka a byla úplně největší vážila 290 gramů. Štěňátka dostal opět jména od A (protože byl změněn název chovné stanice) – první fenečka dostala jméno ANEKO – starší sestra, pejsek AKIHITO – jméno japonského panovníka, druhá fenečka se jmenuje ARISY a třetí ASYKA.

Štěňátka se měla čile k světu. Přibírala pravidelně a rovnoměrně. Měli jen tu smůlu že nemohli ven tak jako štěňátka z prvního vrhu, která se narodila v červnu. Ve čtrnácti dnech jsem je prvně odčervili. V tu dobu se nám již o ně hlásili zájemci. Na třetí fenečku Arisy se její noví páníčci jezdili pravidelně dívat, když jeli k rodičům každý týden. Ve čtrnácti dnech dostali štěňátka znovu odčervovací pastu. V tu dobu již všechna štěňátka koukala na svět. Postupně se začala batolit po celém našem domě. Byla velmi čilá a zvědavá. V šesti nedělích se na ně přijel podívat pan doktor a očipoval je a prvně naočkoval. Byli také po třetí odčervené. Začínali prolézat otvorem ve dveřích na zahradu a tam se venčit. Ale to už nás začali opouštět. První nás opustila ARISY ta nám odjela se svými páníčky do Nymburka. Druhý odjel AKIHITO až do Přerova. Třetí nás opustila ANEKO, ale ta jenom kousíček – bydlí totiž v Praze. A poslední i přes nepříznivé počasí, bylo sněhu docela dost a dost, odjela ASYKA do Olomouce.  Se všemi novými páníčky našich štěňátek jsme v e-mailovém spojení a dostáváme informace o šibinkách a krásné fotečky. Věříme, že se s nimi potkáme buď na výstavách nebo, že se na nás přijedou podívat. Pavel byl služebně v Olomouci a tak jsme se byli podívat na Asyku. Asyka vyrostla – je zní už šibí slečna a u svých nových páníčků má veškeré pohodlí a velkou probíhačku na zahradě.

Odpovědět